Němečtí a finští vědci v oboru chemie nedávno zveřejnili zajímavé výsledky. Podle jejich výzkumu by mohl brzy vzniknout materiál pro pneumatiky, které budou schopny opravovat svoji narušenou pryžovou strukturu.
Tento materiál by se mohl aplikovat u pneumatik s duší i u samonosných pneumatik bez vnitřní části, které jsou jen vyplněné stlačeným vzduchem, těch je v současné době naprostá většina. Vědcům se totiž podařilo zdokonalit vnější plášť, který je v současné době většinou vyráběn z vulkanizované gumy na kostře z textilních a ocelových kordů. Typickou černou barvu pneumatiky získají díky obarvení sazemi.
Chemickou reakci vulkanizaci, při které dochází k zesíťování molekul syntetických, nebo přírodních kaučuků vynalezl kdysi dávno Charles Goodyear, po němž se jmenuje značka pneumatik a zároveň jeden z hlavních hráčů na trhu. Jde o technologii, kdy jsou do kaučuku vsunutém do dvou proti sobě se točicíh válců vmíchány saze, olej a síra. Je pozoruhodné, že dosud nebyl tento objev z roku 1844 překonán.
Problém je, že vulkanizovanou gumu už není možné dále tvarovat. Poškozenou, propíchnutou či natrženou pneumatiku tak nelze opravit. Jediné řešení je vyhodit jí a koupit novou, respektive koupit dvě nové, protože každý vůz musí mít na nápravě dvě stejné pneumatiky a i když se podaří sehnat stejný model pneuamatiky, bude pak na jedné straně více a na druhé méně sjetá, což není optimální.
Pneumatika, která se sama opraví
Ale možná se blýská na lepší časy – dle nové zprávy v časopise ACS Applied Materials & Interfaces lze vyrobit pneumatiku bez procesu vulkanizace. Přitom kvalita gumy zůstává na vysoké úrovni. Řešením by prý bylo použití speciálního bromobutylového kaučuku a hlavním zpracovatelským procesem je jeho iontová modifikace, která umožňuje vratné změny narušených struktur na mikroúrovni. Řez v pneumatice se zacelil za osm dní, dobu lze přitom výrazně zkrátit zahřátím na sto stupňů.
Jedná se ale pouze o dílčí úspěch týmu kolem Amita Dase z Drážďanského Leibnizova Institutu pro výzkum polymerů. Prototyp nového materiálu sice umí regenerovat, ale není jistá dlouhodobá stabilita. Naopak problém nebude v pevnosti, tu lze zvýšit vyšším podílem oxidu křemičitého nebo technickým uhlíkem, který vzniká neúplným spalováním uhelného dehtu.
Řešení jsou i dnes
Nicméně již dnes existují možnosti, jak učinit pneumatiku prakticky nezničitelnou. Při naplnění pneumatiky polyuretanovou hmotou vznikne uvnitř tuhá a pružná výplň, která v podstatě znemožní proražení. Toto řešení často využívají i vzhledem k maximální povolené rychlosti s touto výplní 50 km/h stavební stroje a jiné vozy, při jejichž provozu je vyšší riziko proražení.
Je ale možnost i levnějšího a podstatně pohodlnějšího řešení. Nabízí se systémy, které v případě defektu pneumatiku prostě zalepí, vyplní a dovolí dojet do nejbližšího pneuservisu nebo domů do garáže. Tato lepicí sada může být klidně v kufru místo rezervy a naprosto ji nahradí, pokud je problém, průraz ovšem nesmí být příliš velký nebo na bočnici. Je ryze na motoristovi, zdali zvolí sprej, kit s kompresorem nebo obyčejné mechanické „lepení“. Každé řešení má své výhody i nevýhody, cena se pohybuje od pár stovek až po tisíce.