Déšť, mokrá vozovka nebo přívalové lijáky patří mezi situace, které výrazně zvyšují riziko dopravních nehod. Mnoho řidičů se soustředí na stěrače nebo světla, ale nejdůležitější roli hrají pneumatiky. Právě ony zajišťují kontakt automobilu s vozovkou a rozhodují o tom, zda vůz bezpečně zabrzdí, projede zatáčku nebo si poradí s vrstvou vody. Jak fungují pneumatiky na mokré vozovce a co řidiči často podceňují?
Pneumatiky odvádějí vodu pomocí dezénu
Hlavním úkolem dezénu je odvádět vodu z místa kontaktu pneumatiky se silnicí. Drážky a lamely vytlačují vodu do stran, aby se běhoun mohl dotýkat asfaltu. Pokud je vody příliš mnoho nebo jedete příliš rychle, pneumatiky ji nestihnou odvést a mezi vozem a vozovkou vznikne vodní vrstva.
V tu chvíli nastává nebezpečný jev zvaný aquaplaning. Pneumatiky ztratí kontakt se silnicí a automobil přestane reagovat na řízení i brzdění.
Hloubka dezénu rozhoduje více, než si myslíte
Zákonné minimum hloubky dezénu u letních pneumatik činí 1,6 mm. To však rozhodně neznamená, že je taková pneumatika bezpečná za deště.
Odborníci doporučují měnit letní pneumatiky už při hloubce kolem 3 mm. Rozdíl v odvádění vody mezi novou pneumatikou a pneumatikou s minimálním dezénem může být obrovský. Čím mělčí jsou drážky, tím méně vody dokážou odvést.
Šířka pneumatik není vždy výhodou
Mnoho řidičů se domnívá, že širší pneumatiky znamenají větší bezpečnost. Na suché vozovce to často platí, ale na mokru nemusí být situace tak jednoznačná.
Široké pneumatiky mají větší styčnou plochu, zároveň však musejí odvést větší objem vody. Za silného deště proto mohou být k aquaplaningu náchylnější než užší pneumatiky stejné kvality.
Správný tlak je zásadní
Podhuštěné pneumatiky mají větší kontaktní plochu s vozovkou, více se zahřívají a hůře odvádějí vodu. Naopak přehuštěné pneumatiky mají menší styčnou plochu, což může zhoršit přilnavost.
Tlak v pneumatikách kontrolujte alespoň jednou za měsíc a vždy před delší cestou. Správné hodnoty najdete na štítku ve dveřích řidiče nebo v návodu k vozidlu.
Ne každá kaluž je neškodná
Při prudkých lijácích se mohou na silnici vytvořit hluboké kaluže. Kromě aquaplaningu představují riziko i proto, že pod hladinou nemusí být vidět výmoly nebo poškozený povrch vozovky.
Pokud se kaluži nelze bezpečně vyhnout, zpomalte a projíždějte jí plynule bez prudkého brzdění nebo otáčení volantem.
Proč je první déšť často nejnebezpečnější?
Mnoho řidičů netuší, že nejkluzčí bývá vozovka během prvních minut po začátku deště. Na silnici se totiž smíchají prach, oleje, zbytky paliva a další nečistoty s vodou a vytvoří velmi kluzký film. Teprve po silnějším dešti se většina nečistot spláchne.
Právě v této době je vhodné výrazně zpomalit a vyhnout se prudkým manévrům.
Jak rychle silnice usychá?
Řada motoristů se domnívá, že jakmile přestane pršet, nebezpečí je pryč. Ve skutečnosti záleží na teplotě, větru, intenzitě slunečního záření i typu povrchu.
Na otevřených úsecích může vozovka oschnout během několika desítek minut. Naopak v lesích, stinných místech nebo v hlubokých kolejích zůstává voda mnohem déle. Právě zde často přetrvává riziko aquaplaningu i po skončení deště.
Pozor na stáří pneumatik
Pneumatika nemusí být sjetá, a přesto nemusí být bezpečná. Pryž postupně tvrdne a ztrácí pružnost, což zhoršuje přilnavost zejména na mokré vozovce.
Obecně se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost pneumatikám starším šesti let a po deseti letech je již většina výrobců nedoporučuje používat, i když mají dostatek dezénu.
Bezpečnost začíná tam, kde se auto dotýká silnice
Pneumatiky jsou jedinou částí automobilu, která je v přímém kontaktu s vozovkou. Pravidelná kontrola dezénu, správného tlaku i stáří pneumatik výrazně zvyšuje bezpečnost při jízdě za deště. Pokud se k tomu přidá přiměřená rychlost, větší odstup od ostatních vozidel a plynulý styl jízdy, lze výrazně snížit riziko smyku nebo aquaplaningu i během prudkých letních lijáků.